28 CEST, 514 KM V NOHÁCH

Facebook teď nabízí Vaše shrnutí za rok 2017. Já si ale udělala svoje 🙂 Sice to byla trošku fuška, ale mám z toho větší radost 🙂

▪ První „túra“ 1.1.2017 ▪  – aneb jak na nový rok, tak po celý rok 🙂

Prostě jsme s kamarádem Ondrou na Silvestra nepili, ale byli střízliví, abychom mohli 1.1. vyjít na „túru“ do hor.  Byl to parádní výlet. Na horách téměř nikdo (věděli jsme proč) 😀 Šli jsme k Luční boudě a tam to vzali kousek na polskou stranu. Sajnšajn byl parádní (faktem je, že mi chvilku mrzla prdel, jak to foukalo) a my spoko 😉

▪ Druhá túra – 7.1.2017 ▪ -35°C 😀

Mám úžasnou kamarádku, která je pro každou srandu. Jmenuje se Bára, Tatry miluje, takže jsme se shodly, že další výlet bude v Tatrách. Cesta do Popradu? Několik smradlavých a hlučných pánů, zamrzlé koleje cestou do Popradu a paní průvodčí řekla, že jsme blázni pokud chceme v této zimě jako někam jít …… 😀 😀 No, tak když jsme vystoupily v Popradu, pocítily jsme těch -35°C 😀 Bylo jasno, naprostý azuro a zima.. 😀 Období, kdy se dá jít po Štrbském plese a nemusí se obcházet. Takže jsme celé Štrbské pleso šli po kolenách ve sněhu, protože my rády, co nejhorší cesty 😀 A taky hodně foukal vítr. O tomhle výletu bych fakt mohla vyprávět dlouho, ale kdo ví, jestli bysme se pak dostali i k dalším výletům. Prostě zamrzlé obočí, výborné knedlo vepřo zelo a smažák a krásný slunečný den!! 🙂

▪ Třetí výlet – 21. – 22.1. ▪  „Hančo ten chlap chytá signál“ 😀 😀
Nevíte, jak vypadá na horách člověk, co chytá signál? Tak to je vidět, že tam moc nechodíte v zimě a je nejvyšší čas začít 🙂 K víkendu. Opět s mojí kamarádkou Bárou. Byl to naprosto báječný víkend. Tolik srandy jsem na horách do té doby nezažila. Brečela jsem ten víkend dost smíchy, strašně moc jsme tancovaly – teda předváděli jsme takové taneční kreace (ale jenom když se nikdo nedíval) 😀 Pak Barča taky shodila celou řadu běžek .. 😀 😀 V neděli se pak jelo na saních dolů, to byla sranda. Na saních jsme neseděli už dlouhou dobu, takže technika řízení byla ta tam, ale víkend úžasný a celou dobu nás doprovázela např. tato písnička: https://www.youtube.com/watch?v=z5X5zh00rdg

▪ Čtvrtá túra- 29.1.2017 ▪ Pro dobrotu na žebrotu 😀
To byl vtip 😀 Ale jsem prostě dobrá duše a myslím si, že to byl právě tenhle víkend, kdy se mnou jel kamarád Ondra na hory. No jela jsem pro něj do Chlumce nad Cidlinou, aby se nemusel trmácet vlakem kdo ví kam. A cestou zpátky zabloudila. Člověk si řekne, jak se mi to mohlo povést. Bez komentáře 😀 Každopádně cestou se k nám přidala ještě moje kamarádka Anet a k tomuto výletu není co napsat než to, že jsme si užili krásný, slunečný den na horách 🙂

▪ Pátá túra – 25.2.2017 ▪
Jistě každý z Vás má kamaráda/kamarádku, který je naprosto stejně prdlý jako vy. Já mám Pavla. To je kamarád, se kterým strašně ráda chodím na hory, do přírody, no prostě ven. To máte třeba 7 hodin smíchu téměř v kuse. Opravdu. Sice nám téměř nikdo nerozumí, ale my víme své a věřím, že prožijeme dlouhý život, protože jestli smích prodlužuje život, tak potěž 😀 😀 A k výletu. Vytáhla jsem Pavla na Sněžku, počasí přálo a strašně to nahoře klouzalo. Hele Sněžka je na tohle naprd, opravdu to tam klouže, tudíž nikdo si asi neberte podpatky až tam půjdete (věřím, že by to některé lidi napadlo, jak jsme sami viděli nahoře) 😀 😀 😀 co dodat…všichni jsme jistě takové lidi už potkali 😀 Takže my se s Pavlem smáli ještě víc 😀 😀 Užili jsme si den a hlavně se pak dobře nadlábli.

▪ Šestá túra ▪ 25.3.2017 ▪  Po měsíci na horách
Hele já si pořádně na tenhle výlet už ani nepamatuju 😀 No jela se mnou opět Barča, protože to je hlavní člověk přibalený na cesty 😀 Tentokrát jsme šly na Sliezsky dom v Tatrách a nebyla taková zima. Cestou bylo fakt teplo. Vyfocená v tílku nejsem kvůli tomu, abych si honila triko nad tím, jak jsem otužila 😀 bylo prostě teplo. U plesa to pak teda dost foukalo. Koštly jsme tam ne zrovna moc dobrou zelňačku nebo co to pořádně bylo 😀 A potkaly jsme tam pána v mosínách, jak si to šel po tom uklouzaném sněhu nahoru 😀 Asi přeorganizuju svůj šatních do hor. Nejspíš chodím moc staromódně oblečená 😀

▪ Sedmá túra – 24.4.2017 ▪ Rozlučka se zimou 
Zimu jsem si za rok 2016/2017 užila a tak přišel poslední pořádný den plný posledního sněhu. Šla jsem sama. Vzala jsem to pouze na Labskou boudu přes Zlaté návrší a ten den se tak neskutčně vyvedl 🙂 Sněhu pořád plno, slunce, bílý mraky, ty jo paráda 😉 A hlavně jsem tam byla úplně sama 😀 Chvíle, kdy prostě nespěchám domů 🙂

▪ Osmý výlet – 5. – 8.5. ▪ Nationalpark Hohe Tauern, Zell am See, Krimmler Waserfälle
Psal mi kámoš Lukáš, že jedou tenhle prodloužený víkend do Rakouska k Zell am See a jestli nechci taky + ať klidně přiberu nějaký svoje lidi. Tak jsme vzala sebou další 3 kluky kamarády. Dohromady nás jelo asi 13 dospělých + 2 děti. Pořádný výlet to byl. Hned co jsme přijeli, Pavel nabořil rakouský auto 😀 To nám to hezky začalo, ale nic velkýho z toho nebylo 🙂 My ostatní jsme se tomu v pozadí smáli 😀 Počasí nám vlastně přálo, bylo pěkně, občas pod mrakem.

▪ Devátá túra – 14.5.2017 ▪ 
Tento rok jsem potkala dalšího skvělýho člověka plného optimismu a dobré nálady. Je to ??-letá …myslím 28, že ji je 😀 No prostě učitelka českého jazyka a literatury, Janča 🙂 Tudíž vím, že pokud si všimne tohoto „článku“, tak mi ho jistě zkoukne pravopině a vůbec 😀 Ale vím, že ona to myslí vždy z legrace 🙂 K výletu – tento rok jsem Janču fotila a jelikož jsme zjistili, že bydlíme téměř kousek od sebe a já mám moc ráda cestování a přírodu, tka jsme i s moji sestrou vyrazili na Prachovský skály. Neměly jsme o víkendu, co na práci a tak jsme si udělaly malou procházku. Vzali jsme i Janči hafana – Smookie (Parson Rusell terier). Obvykle byla procházka plná dobrá nálady a hlavně jsme opět vybírali ty nejlíp „schůdné“ cesty 😀 Cestou nám byla v patách řádná bouřka, která nás naštěstí chytla jen v autě.

▪ Desátá túra – 27.5.2017 ▪  Klapeto, Sněžka
Každoročně se v květnu pořádá na Sněžce pochod pro nějakého člověka, kterému chybí nějaká část končetin, trpí nějakou nemocí apod. Vy tomu dotyčnému můžete pomoct zakoupením trička, šátku, mikin apod. Letos jsem šla druhý rok a už se těším na třetí. Vzala jsem sebou dvě skvělé holky! Bláznivou učitelku Janču a prdlou veter. sestřičku Barču 🙂 Zakoupili jsme trička a v 9 hodin ráno jsme už stepovali v Peci pod Sněžkou s dalšími stovkami lidí. Šlo se přes Obří důl – nahoře opravdu hafo lidí (z důvodu hlavně toho, že pokud zakoupíte jakoukoliv věc, máte lanovku tam i zpátky zadarmo – prosím!! Dokud to jde, považujte nohy za svoji lanovku 🙂 Věřte i tomu, že pěšky budete nahoře rozhodně dřív :), hlavně bylo nahoře neskutečný vedro. My jsme to tam na hodinku zalomily a hřály se na sluníčku 🙂 S dobrým pocitem se pak odjíždělo domů. A vy ostatní, pokud chcete, tak si zapište do kalendáře 26.5.2018, to se koná další ročník a můžeme jít klidně spolu 🙂 A zde můžete mrknout na video z roku 2016: https://youtu.be/fnxmYjag2qk

▪ Jedenáctá túra – 10.6.2017 ▪  Luční bouda 
Volný víkend a jako první den jsem měla naplánováno jít jak jinak než na hory. Moje mamka hned řekla, že by jela ráda taky. Od minulého roku se mnou začíná pomalu jezdit, což jsem ráda 🙂 Přidala se k nám pak ještě moje ségra Marťa. Na parkovišti jsem mým holkám řekla, že je vezmu tou kratší cestou. Ovšem u mě to je tak, že krátká, ale za to těžší cesta 😀 Zvládlo se to! 🙂 Když jsme došly na Luční boudu, tak jako obvykle, byl víkend, krásné počasí, tudíž plno lidí! 😉 Počítejte s tím, že pokud vždy v létě půjdete o víkendu někam, tak mraky, mraky lidí 😀 Cestou nás chytl trochu déšť, ale nejsme z cukru že jo 🙂

▪ Dvanáctá túra – 11.6.2017 ▪ Opět s učitelkou na rajzu
Aby jsme se náhodou s Jančou neviděly nějak málo, tak jsme opět vyrazily na výlet 🙂 Tentokrát jsme to vzaly na Čertovy hlavy do obce Želízy – úžasné doporučuji, jeďte to také omrknout. Další zastávka byl pak kopec Raná. Jéééžiš my si užily srandy 😀 Když Janča sbírala v šatech třešně, když byl Smookie úplně Kantáre a z kopce dolů ho musela Janča nést. Na Rané byl neskutečný nálet čmeláku nebo co to bylo za hmyz, to vedro jaký bylo, bloudily jsme na dálnici – (jak člověk může zabloudit na dálnici že jo :D) jely jsme takových 20 km 2x, páč se rády projíždíme .. 😀 ale opravdu jsme si to užily! 🙂

▪TŘINÁCTÝ VÝLET – 14. – 25.7.2017 ▪  Dovolená ISLAND
Mně je divný, že bych skoro měsíc nic nedělala jo 😀 V tom bude nějaký šotek, určitě před Islandem ještě něco bylo. To se třeba najde 😀 Ovšem o Islandu tu psát nebudu. To by bylo na 7 A4, možná ještě víc. Kdo bude chtít, v roce 2018 budu mít besedu o Islandu, včas budou pozvánky, přijďte si poslechnout. Byla to strašně skvělá dovolená s výbornou partou lidí a jedním skvělým autem! 🙂

▪ Čtrnáctá túra – 30.7.2017 ▪ 😀 😀 😀 To bylo… 😀
Janča (to není ta Janča učitelka 😀 ) a Lucka 🙂 Tyhle dvě holčiny se mnou vyrazily na východ slunce na Luční boudu. Jak to bylo. Janča bydlí až za Hradcem a tak ke mně k večeru dorazila, jenže se ani trochu nespalo, koukaly jsme na filmy a v 1 ráno vyrazily pro Lucku. Já řídila. Cesta tam byla ok. Dorazily jsme na parkoviště a jdeme nahoru a já začala pociťovat tu únavu. K Luční boudě dojdeme asi ještě hodinu před východem (jsme to holky rychlý) Zašly jsme dovnitř a tam bylo teplo 😀 Tak jsme si sedly na zem, já trochu přilehla. Holky mi pak vyprávěly, že na mě mluví, mluví a já najendou začala nahlas chrápat 😀 😀 Byla jsem po Islandu prostě ještě unavená 😀 Fakt jsem celý východ slunce byla úplně kantáre a byla jsem ráda, že stojím. Janča moc chtěla nafotit při východu svoje potetovaný záda se Sněžkou – no jasan, proč ne 😉 Tak se teda vysvlíkla – ruce dala podél těla a rychle se fotilo. Jenže ono na vás to slunce svítí a vy nevidíte moc před sebe, tudíž jsme nezahlédly ani jedna jdoucího pána proti Janinýmu vystavenýmu předku přímo na něj 😀 😀 😀 Pán měl úsměv od ucha k uchu, mně se fotka prý povedla, takže jsme si všichni udělaly dobrej den 😀

▪Patnáctá túra – 5.8.2017▪  Východ slunce
Vzala jsem poprvé na hory Páju a Verču. S Verčou určitě někam vyražte, protože to se cestou možná i počůráte smíchy. To je sestřička v nemocnici, ale to jakým stylem ona vyprávní různé historky .. 😀 navíc to je sám o sobě strašně prdlá osoba. Strašně dobře se ta holčina poslouchá 😀 Taky jsem vyvezla Páju s Jenny (Anglický kokršpaněl) – a těm se to taky líbilo. Došly jsme na Vrbatovu boudu, tam daly vydatnou snídani a mířily zpět dolů 🙂 Tyhle procházky po ránu mám strašně ráda 🙂 Se vrátíte domů třeba v 10 a už si můžete říct, že jste dnes nachodil po horách třeba 10 km 😀

▪Šestnáctý výlet – 20. – 23.8.2017 ▪  DUBLIN 
Slíbila jsem sestře (aby se totiž za ten rok někam pořádně podívala), že pokud si vybere a bude chtít, někam s ní na 3 dny vyrazím. Tak tedy Irsko – Dublin. Všechno zařízeno a my najednou v Dublinu. Prošly jsme, co se za ty 3 dny stačilo projít. Sluníčko nám přálo asi jenom jediný den 😀 Jinak nám tam téměř pořád pršelo, ale i tak jsme si prohlídli v Dublinu různé kostely, věznici Kilmainhalm, Irské muzeum moderního umění, taky jejich obchodní dům, který mi strašně připomínal nádraží. Když jsme odjížděly, tak jsme se mrkly i do jejich hororového muzea voskových figurin a to bylo docela něco 😀 Se tam stavte, když tam někdy budete, pěkně udělaný! 🙂

▪ Sedmnáctý výlet – 27.8.2017 ▪ 
Klasická popracovní procházka na ostrůvek svobody. Tak říkám horám. To je prostě místo, kde je mi všechno ukradený 😉 A jinak jsem se byla projít jak jinak než na Vrbatovku. Toť vše. Krásně strávený den. A mám strašně ráda ten svůj hrnek 😀

▪ Osmnáctý výlet – 3.9.2017 ▪ 
Nejlepší na tom celém dnu bylo jídlo 😀 Nikdy jsem nebyla na žádné stezce korunami stromů, ale jelikož postavili jednu u nás v Jánských lázních, tak celá cacná jsem si řekla, že to teda půjdu okouknout. Vyrazil se mnou i kamarád Ondra (tentokrát jsem pro něj nemusela už jezdit, takže se nikde nebloudilo :D) Navíc jsem si konečně svezla zadek já a nemusela jsem řídit! Ani nevíte jak jsem za to občas ráda 😉 Neustále skoro někam řídím a když si člověk může sednout na stranu spolujezdce je to děsně fajn. K výletu – Jako pokud si myslíte, že 230 Kč (nebo myslím, že ten vstup tak nějak stál) líp neutratíte, tak se tam běžte podívat, ale je to neskutečná blbost (pro mě). To si za ty peníze raději koupím dobrý jídlo 😀 Hele jo, tak výhledy téměř žádný a prostě – je to o prdu. To si fakt radši vylezte nějaký hory 🙂 + nemůžou tam psi, kdyby tam i přesto někdo chtěl jít 🙂 Tudíž jsme stezce moc nedali a za chvilku byli dole a jelikož bylo ještě fúra času, tak jsme si řekli, že půjdeme na Sněžku (i když počasí opravdu moc nepřálo). Na Sněžku jsme nedorazili, páč lízt tam v tom fičáku a s nulovou viditelností nemělo cenu. Skončili jsme u polské chaty, nechali se tam trochu vymrznout a šli zas dolů. A pak jsme se stavili na úplně dobrým obědu! 😀 No já truhlik jsem si dala česnekovou polívku a na to tatatrák! Strašně dobrý, ale toho česneku 😀

▪ Devatenáctý výlet – 9.9.2017▪  S bandou v Tatrách 
Byla to pro ně premiéra. Vzala jsem sebou bandu, která nikdy nebyla v Tatrách (jako myslím tím někde nahoře na hoře). Ondra, Lucka, Janča a já. Vím, že holky byly nervózní než jsme vyjely. Člověk, když neví co ho čeká, tak nervozní je. Nebo aspoň já při svém prvním výletu jak do Tater tak do Alp, byla 😀 Holky dorazily ke mně domů a o 10 večer (myslim) se odjíždělo do Pardubic, kde jsme nechaly auto a vyrazily směr Poprad-Tatry. V Popradu jsme pak vyvzedli ještě Ondru a mířili si to na TEŽku. Jeli jsmě směr Tatranská Lomnica, odkud jsme šli pěšky až na Jahňačí štít. Nevím jestli stárnu nebo to byla o něco delší trasa, ale dala mi trochu naprdel 😀 Ale naštěstí jsem nebyla sama. Ten Jahňačí není vůbec vysokej. Oproti Koprovskýmu štítu, na kterém jsem byla už 3x je myslím o 100 výškových menší. Ale trasa je poněkud delší. Došli jsme na Chatu pri Zelenom plese, dali něco do nosu a nafotili hlavně Janču v šatech. Janča (to je ta praštěná učitelka :D) si moc přála mít fotku v šatech v Tatrách. Nesplňte ji to. Takže si je v báglu táhla sebou. Pak říkala, že takové fotky chce nafotit i v zimě v Tatrách. No Jani, nevím nevím 😀 Cesta nahoru byla dlouhá, všichni jsme toho měli plný brejle. Až na Ondru 🙂 Ten na nás zezadu dával pozor, hodnej chlap je to! 🙂 Nahoře jsme si dali svačinu a jelikož se na nás hnalo zrovna naprd počasí, tak jsme slezli pomalu dolů 🙂 Cestou dolů jsme potkali klasicky kamzíky. Od chaty pri Zelenom plese byla pak cesta k TEŽce nekonečná 😀 Nikdy v životě mě tolik nebolely nohy. Byla jsem pak ráda za tu lavičku, co na zastávce byla 😀 A moc se mi líbí ta Ondrova bunda. Brzo ji bude hledat u mě ve skříni 😀

▪ Dvacátý výlet – 28.9.2017 ▪  Prochechtaný den 🙂 
To jsem s tím mým sranda kamarádem Pavlem dali hlavy dohromady a vyrazili si na Vyhlídku Máj. Přece nebudeme o svátku sedět doma 🙂 Když jsme tam přijížděli, tak to počasí bylo vcelku zatažený, tak byl člověk rád, že vzal dlouhý kalhoty, ale pak, ty jo takové vedro. Není nad to, brát něco na převlíknutí. Omrkli jsme vyhlídku a řekli jsme, že půjdeme pěšky ještě na Smetanovu vyhlídku, je to vážně kousek 🙂 Co psát k tomuto dnu. Vysmátý den, protože s Pavlem to nejde jinak 😀 Pak se nám tam smál už i jeden pár lidí … 😀

▪ Jednadvacátý výlet – 30.9.2017 ▪ 
Když nemáš ráno co dělat, tak jdeš prostě na východ slunce do hor. Tak jsem tam vzala i Lucku. To je kamarádka, se kterou jsem se viděla asi po cca 2 letech 🙂 Psala mi kolikrát, že pokud někdy půjdu na hory ať napíšu. Jenže je Vás tolik, co by chtělo, abych Vám napsala až půjdu, jenže já si Vás vážně nepamatuju 🙂 Na Lucku jsem si teď vzpomněla a ta souhlasila, že pojede 🙂 Východ se vcelku vydařil, i když to bylo téměř bez mráčku, což mně chybí 😀

▪ Dvaadvacátý výlet – 14.10.2017 ▪ Den, kdy jsem dostala od hor řádně na zadek 
Víc o tomto výletu se dozvíte u mě v Aktualitách – Koprovský štít 14.10.2017. Teď se tu budu stejně opakovat 🙂 Vzala jsem bandu neznámých lidí do hor. Všichni to zvládli, já jsem absolutně nemohla. V půlce a možná i ve čtvrtce jsem to chtěla zabalit, ale prostě jsem řekla, že to zvládnu, protože mi jde o společnou fotku nahoře (kterou stejně nemám) 😀 No, došla jsem tam. Ostatní tam už dávno čekali 😀 Výlet se všem prej líbil. Na to, že byl říjen, bylo neskutečný vedro. Já jsem si vzala už kalhoty na zimu (jako kdybych nikdy na horách nebyla že 😉 nebo se neuměla podívat na předpověď :D) no prostě jsem trpěla hlavně tímhle 😀 Výlet vydařenej, tak čus příště 🙂

▪ Třiadvacátý výlet – 15.10.2017 ▪  Z posledních sil ještě procházka 🙂 
Neděle, den, kdy jsem přijela vyšťavená z Tater. Bylo už v Tatrách jasný, že v neděli prostě nikam nepůjdu a budu doma chrápat 😀 No tak to mi samozřejmě nevydrželo, hlavně už kvůli tomu krásnýmu počasí venku. A nvíc to bylo i kvůli tomu, že zbytek bandy z Tater říkalo, že v neděli půjdou na kolo, do práce a ven. Tak jsem přece jako vůdce smečky nemohla zůstat doma 😀 😀 Byla jsem teda opravdu vyflusaná, ale zvedla jsem se a vyjela k Semilům. Dala jsem si opravdu takovou krátkou procházku na Riegrově stezce. Kamarádky Janča (praštěná učitelka) a Bára (sestřička na veterině) mi psaly, zda ten den někam vyrazíme. V sobotu jsem jim psala, že určitě ne. A jelikož Janča bydlí kousek od Semil a Bára za ní přijela na návštěvu, tak jsme se u Riegrovky potkaly 😀 Tak jsem dostala vynadáno, že jsem říkala, že nikam nejedu a teď jsem tam 😀 No, Barča si se mnou dala Riegrovku ještě jednou a Janča už mířila domů 🙂 Já jsem to ten den doťapala z posledních sil a večer jsem sebou plácla do postele 🙂

▪ Čtyřiadvacátý výlet – 19.10.2017 ▪ Útěk z toho funusu 
Byl pracovní den a byl zrovna týden, kdy bylo u nás dole neustále hnusně. Mlha, déšť, vítr, prostě hnus jeden fialovej 😀 Na horách samozřejmě neustále hezky. Já ten den končila v práci ve 13:00. Celý den jsem sledovala webkamery na horách. Ve 12:58 jsem práskla s dveřmi a lítla k autu a pálila jsem to domů pro oblečení a bágl 😀 Cesta na hory byla pořád hrozná, zataženo, déšť, ale poslední dvě zatáčky před cílem se to protrhalo a to jasno lidi! 🙂 Hele to Vám dá tolik energie, neskutečný! Mně se najednou rozjeli rty od ucha k uchu a já se už jenom smála 🙂 Nikde téměř ani noha, šla jsem skoro sama a jak jsem si to užívala. Pak jsem došla nahoru a prostě klídek a to teplo co tam bylo. Jen jsem se koukala dolů, na ten funus, co tam je a užívala si to krásný počasí 🙂 Tyhle dny mi vždy neskutečně zvednou náladu 🙂

▪ Pětadvacátý výlet – 21. – 22.10.2017 ▪ Holky na tahu (Pája, Lucka, Barča, já, Jenny a Mia)
Pája, kamarádka, kteoru jsem už na hory vzala taky vymyslela, že by se sešlo, co nejvíc pejskařů a vyjelo by se na hory s jejich hafanama. Tak nakonec se jelo ve 4 a z toho já s kamarádkou Barčou jsme psa neměly 😀 Odjely jsme do Železné Rudy na víkend. Vybraly jsme si ten nejhorší víkend, co se týkalo počasí 😀 Mlha, mlha. Ovšem dobře vařili, tudíž jsem si nacpala břicho k prasknutí 😀 První den jsme šly na Velký Javor a druhý den jsme se chtěly jít podívat na Čertovo jezero. Ovšem pro vydatný déšť jsme to otočily a jely domů dříve než se plánovalo 🙂 I tak jsme si užily hodně páteční večer v jedné hospůdce 😀 Teda nejspíš hlavně Barča.

▪ Šestadvacátý výlet – 4.11.2017 ▪ 
Co takhle zase na hory. My fakt jinam nejezdíme 😀 Aby jsme se třeba jeli podívat na Ještěd, na Trosky, do Adršpachu. Ne to ne, my prostě furt jenom na ty hory 😀 Ale na tom není vůbec nic špatnýho! Takže 26. výlet byl s Pavlem a Ondrou. Jestli víte, jak jsem popisovala Pavla, že je to strašně vysmátej člověk, se kterým se jenom směju, tak Ondra je ta samá osoba 😀 S těmahle klukama je radost si nějam vyjít, to je celých 12 km samá hláška 😀 Na Luční boudě, kam jsme šli, jsme dali oběd, pokecali o tom, kde budeme na Silvestra, tudíž nikde nebudeme, páč jsme nic nevymysleli a navíc už je pozdě 😀 Takže 1.1.2018 asi půjdu na nějaký východ 😀

▪ Sedmadvacátý výlet – 14.11.2017 ▪ Poprvé jsem šla na hory 
Poprvé jsem šla na hory. To proto, že jsem vyšla s tím, že tam bude sluníčko a celou dobu tma, jak když jdu poprvé a neumím si to zjistit 😀 Ale co Vám budu povídat. Celý den jsem pozorovala z práce opět webkamery na horách. A bylo tam vcelku dobré počasí a ta samá předpověď měla vydržet až do 16:00. Takže ve 13:00 to opět pálím z práce na hory 😀 No, už při příjezdu, kdy to bylo takové víc mlhavé než sluníčkové, jsem vyšla na horu s pocitem, že se to protrhá. Neprotrhalo se to. Takže jsem nedošla téměř ani do cíle, do kterého jsem chtěla, protože téměř u vršku už byla skoro tma, nebylo vidět na krok a navíc začalo hrozně sněžit 😀 Ale i tak jsem si poprvé užila konečně sníh, takže mě ten den strašně bavil 🙂 Navíc věština lidí Vám napíše, jak jsou v horách šťastný, jak se jim tam líbí 😉 Ale líbí se jim tam i bez lanovky a takového počasí? 🙂

▪ Osmadvacátý výlet – 26.11.2017 ▪
Tentokrát jsem vzala poprvé do hor mojí sousedku Nikču, která je úžasná v tom, že téměř denně nachodí tolik km u nás v okolí (v lese, po polích, po loukách) a fotí lesní zvěř. Má tedy strašně nekvalitní foťák, ale snaží se a je vidět, jak se neskutečně zlepšuje 🙂 Věřím, že kdyby ji dal někdo do ruky pořádnej foťák s dobrým objektivem, tak vyfotí neuvěřitelný kousky! 🙂 No k výletu 🙂 Nikču jsem vytáhla sebou a řekla ji, že bude neskutečně pěkně! 🙂 Bylo tak pěkně, že jsem pak na hřebenech měla staženej zadek, že nevím kudy jdeme 😀 Přijely jsme prostě do Špindlu a tam mlha (aha) 😀 Říkám, jdeme nahoru, se to třeba protrhá. Opět se to neprotrhalo a já šla se strašnejma výčitkama nahoru, že jsem ji to zkazila 😀 Nikče to prý nevadilo, ale nevím, jestli je jenom tak hodná, že nedala svoje zklamání najevo 😀 Každopádně se bála, že to nevyjde apod. Nooo, tak bla bla, zvládla to úplně hravě, ale je to tím, že nevysedává doma na zadku a pořád někde chodí 🙂 Klíďo bych ji s přehledem vzala už do Tater 🙂 Ano, chvilku jsem se fakt bála, že jsme se trochu ztratily, ale došly jsme na Luční boudu úplně skvěle! 🙂 Ještě mi v tý hlavě ta cesta prostě trochu uvízla 🙂 Ovšem byla neskutečný zima, foukalo, měly jsme namrzlé vlasy a tak. Příště vyberu lepší počasí, slibuji!! 🙂

Nyní ke konci, co si to prohlížím, jsem si všimla, že jsem zapomněla na pár cest, ve kterých byl zahrnut Ještěd, ještě jedna cesta na Vyhlídku Máj apod. Se všema jsem si výlety užila!!! 😀 Možná si na to nepamatuji z toho důvodu, že ten rychlo výšlap na Ještěd v podání Vilíka jsem nahoře chvíli rozdýchávala 😀 
A ještě jedna věc. Jistě v tomto článku najdete strašně moc chyb, ale to bych nebyla já bez chyb 🙂

A asi by to chtělo nějaký závěr. No budu se opakovat. Cestujte, choďte a dokud můžete tak považujte nohy za svoji lanovku 🙂 A příští rok, pokud zvládnu vše, jak mám, tak směr KANADA 🙂 

A doufám, že se Vám v roce 2018 vydaří všechny výlety a plány. Protože, jak se říká v jedné pohádce: „Pořádně žijte, mrtví budete dlouho. Tak ať si neužívají jenom červi.“

A velké DĚKUJU! 🙂 Mám Vás ráda, jste prostě prďácký! 🙂