..ANEB TATO VELMI DOBRODRUŽNÁ A VŠEMI KOMPLIKACEMI DOPROVÁZENÁ CESTA SE MUSELA ZDOKUMENTOVAT 🙂

Jak to všechno začalo. Byl měsíc a něco před prodlouženým víkendem 5. – 8.7.2018. Řekla jsem si, že toto se musí využít. Tak mi v hlavě dozrál nápad, co jet takhle do Tater a spát tam pod širákem nebo něco podobného. Napadlo mě dojet do Vrútek, odtamtud si vyjít na Suchý, přespat tam a ráno přejít Malý Kriváň, Velký Kriváň a až dolů do jedné vesnice odkud by se dojelo do Popradu, někde se přespalo a další den by se prochodil ve Vysokých Tatrách no a v neděli ráno bych byla doma.

Plán zněl skvěle, tak jsem ho navrhla lidem v Cestovatelské seznamce na facebooku, ale s tím, že hledám pouze holky. Bohužel asi 30 chlapů se chtělo opravdu přesvědčit, zda když píšu holky, myslím opravdu holky. Ano pánové, kdo to čtete, opravdu tím myslím holky 😀

Chytlo se tak 20 holek, z čeho nakonec zbyly jenom 4 – Anička, Pája, Zuzka a Lucka 🙂 Nás 5 vyrazilo ve čtvrtek vstříc Slovensku 🙂 Koupili jsme si společně jízdenku do Vrútek, ubytko bylo také zaplacené na jednu noc a společně s Pájou a Aničkou jsme v Pardubicích nastoupili do vlaku, kde už seděla Lucka, která jela z Prahy. Po cestě jsme kecaly, smály se, jedly a v Ostravně nabraly Zuzku. Jeli jsme na odpoledne, takže jsme byly docela vychrupané. Ve Vrútkách jsme stavěly okolo 3 hodiny odpoledne, protože měl vlak zpoždění.

S 13 kg batohama jsme vyrazily vstříc našemu vrcholu Suchý. Čekalo nás 10,5 km a 1000m převýšení. Bylo veliké dusno a strašně svítilo slunce. Musím říct, že ta část cca 4km než jsme vlezly do lesa, byla opravdu výživná. Ono tomu ale moc nepřidávaly ani 13kg batohy 😀

„Štrádujeme si to“ naším tempem, často zastavujeme na doplnění pitného režimu, protože to bylo opravdu zapotřebí. Odfrkujeme, zabodáváme se holema do země, pořád opakujeme, kdy už tam budeme a povídáme o všem možným. Ani nevím jak, ale po nějakých těch hodinách stojíme před Chatou na Klačianskej Magure, kde se odměníme KOFOLOU!! 😀 Na kterou jsme se vlastně celou dobu těšily. Strašně jsme se těšily i na halušky (i když jsme si říkaly, že si sníme svoje věci, abysme odlehčily batohy), jenže kluci před náma, co přišli dřív, nám je všechny zdlábli -_- :/ 😀 😀 

Tak jsme asi 45min. poseděly a šly jsme vstříc našemu vrcholu. Cesta už nebyla moc do kopce, spíš po rovince, občas kousek dolů a mírně nahoru, nic extrémního. Pak se nám začaly vrcholky při západu slunce ukazovat. Došly jsme okolo 9 večer těsně pod vrchol Suchý, kde bylo krásné místo na bivak, a tak jsme tam rozdělaly spacáky a karimatky, udělaly čaj a šly spát.

A pak to začalo že jo 😀 Hodně lidí Vám řekne, že se tam s medvědy nesetkalo, někdo zase jo, někdo řekne, že jsou horší spíš lišky apod. Od každého slyšíte vlastní zkušenosti. Proto každé hnutí kleče nebo trávy znělo, jak když tam někdo je, ale nebylo. Některé z nás to ani nevnímaly (což vlastně úplně vyhrály 😀 ) protože byly tak hotové z výletu, že si hezky pochrupovaly 😀

No jo, tak spíme napůl oka dál a já najednou zaslechnu (holky to slyšely taky, ale dělaly, že to neslyší a chtěly to zaspat 😀 ) něco mezi chrochtáním a něčím, tak 5m od nás. No vyklubal se z toho nakonec méďa, který přišel na návštěvu, ale hlasitým kecáním jsme ho poslaly na opačnou stranu 😀 (aspoň doufám). No nikdo nás pak už po zbytek večera nenavštívil, tedy mimo pavouky a jakoukoliv havěť 😀

Ráno, kdy jsme si povyprávěly, jak jsme byly všechny poprděné z toho medvěda apod. jsme se šly nasnídat, dát ranní hygienu, podívat se na východ slunce na vrchol Suchý. Zabalily jsme pak všechny věci zpátky do našeho batohu, do kterého nám asi někdo přes noc přidal cihly a v 6 hodin ráno vyšly vstříc našim vrcholům 🙂

Ještě na Suchým bylo potřeba udělat pár fotek a hlavně se pořádně protáhnout! 🙂

Tak jsme vyrazily! 🙂 Krásně se nám šlo, protože počasí po ránu bylo krásné, žádné teplo, vítr trochu zafukoval, tak to docela utíkalo. Utíkalo to do té doby, než jsme zjistily, cože je náš první vrchol. Největší zrada je už na Suchým vrcholu, kdy máte na rozcestníku napsané, že na Malý Kriváň je to 1h a 45min. (nebo kolik to bylo přesně). Ušly jsme hodinu a na dalším rozcestníku bylo napsané, že Malý Kriváň je 1h 15min. 😀 Tak jsme bouchly s báglama na zem a chvíly se kochaly okolím 🙂

Štrádovaly jsme dál. Slunce už začalo připalovat a před náma se ukázaly různé kamenité cesty, někde docela i trochu těžké, ale všechno se zmáklo. Jenom prostě 13kg na zádech Vás dolů táhne poměrně snadno 😀 A po těch kamenech to není žádná hitparáda 😀

Došly jsme na jedno místo – Stratenec a tam jsme si na chvíly sedly a kochaly jsme se. 

Taková vsuvka – každá z nás měla sebou tak 2litry vody. Ovšem v těchto parných dnech studánky často vysychávají. No docela jsme na ně spolehály a tak nám pomalu začala docházet voda. Ono opravdu, když je velké dusno, slunce svítí a vy máte na sobě 13kg zátěž je nutno pořád pít. Jenže ze Suchého až na Malý Kriváň a vlastně ještě dál skoro nic není 😉 A ono tenhle kus jdete skoro 5 hodin. Naštěstí, když jsme sešly z Malého Kriváně a došly mezi něj a Sedlo Bublen, tak studánka, co tam je, vyschlá nebyla 🙂 Ani nevíte, jak má z tohoto člověk neskutečnou radost 🙂 Voda, máme co pít, můžeme se osvěžit, trochu si omýt hlavu. Krása.

Ale dál… Když jsme došly na Malý Kriváň, tak jsme tam tak 20min. poseděly. Do toho nám tam dělalo společnost přes 50 velkých much a čehosi něčehosi 😀 Ale protože bylo velké vedro, před náma ještě dlouhá cesta, protože jsme objevily, kde až je Velký Kriváň, tak jsme zvedly zadky a šly jsme dál.

Už v tom Sedlu Bublen, jsme toho měly vážně plné kecky. Daly jsme si tam chleba s vysočinou (Anička věděla, proč ji má vzít 😀 ). Viděly jsme ale ještě ty 2 vrcholy, co nás čekají. Pekelník a Velký Kriváň. Nechtělo se. Fakt se mi už nechtělo 😀 Ale co máš dělat, když nic jiného nejde. Tak jsme za 15 min. vyrazily znova, vstříc Pekelníku. Šly jsme už pomalý krokem nahoru, protože bylo teplo a přišlo nám to jako velký krpál. Nejraději bych si vyměnila ten můj batoh za ty 4kg batohy, se kterýma nás lidi předbíhali 😀

Když jsme dorazily na Pekelník, tak už to byl takovej ten rádoby poslední kus, ale pro nás opravdu pořád velký 😀 Ale jdeš, ty prostě nemáš jinou možnost 😀

Došly jsme na Velký Kriváň. Tedy já s Aničkou a se Zuzkou, jsme počkaly na hraně Velkého Kriváně a pohlídaly tam Páje a Lucce batohy a ty si to vyběhly bez báglů nahoru. My už to prostě nedaly 😀 (Aspoň máme důvod, tam jít příště, ale tedy už max. s 8kg na zádech 😀 )

Když holky dorazily z Kriváně, tak začalo docela pršet. Nandaly jsme pláštěnky a šly dolů směr Šútovo-Ratkovo na vlak, kterým jsme měly odjet do Štrby, na naše ubytko. Cesta dlouhá ještě 2h 45min. 😀 Naštěstí přestalo po 30min. pršet a my šly borůvčím dolů. A to teda bolelo. Vážně to bolelo víc, než když jsme těch 13kg táhly nahoru. Těch 13kg nás pak táhlo dolů 😀

Že nás táhlo 13kg dolů, to by ještě nevadilo oproti tomu co přišlo poté. Došly jsme do lesa okolo 2 hodiny – dolů ještě 1h a 45min. (a jako věděly jsme, že má někde od odpoledne dost pršet, ale říkaly jsme si, že to stihneme. No nestihly) a strhlo se něco neskutečného. Jak jsme si pak řekly, byly jsme z toho víc poprďkané než z toho medvěda. Neuvěřitelný slejvanec, kroupy, blesky okolo nás, velký vítr. Cesta pod námi se změnila na menší strouhu a co teď 😀 No jdi dál. Tuhle vodu nestíhaly ani pláštěnky, takže po té hodině a 45min., co jsme došly absolutně durch a promrzlé na naši zastávku, jsme měly durch úplně vše 😀

Když jsem kupovala ubytování na jednu noc, kde mi do e-mailu přišlo, že je vše potvrzené a zaplacené, tak jsem tam měla i napsáno, že přijedeme mezi 15:00 a 16:00. Což jsme vůbec nestíhaly. Tak volám na ubytko, že přijedeme tak o 2 hodiny později. Co myslíte, že mi paní do telefonu oznámila? 😀 😀 „Slečno, ale vy to tu nemáte rezervované, to nejste ale první, komu se to stalo, kdo objednával přes Booking. Měl Vám přijít ale e-mail a bla bla bla, kdesi cosi.“

Jak byste se asi cítili po celodenním tripu s 13kg na zádech, promrzlí až na kost a bez ubytka (na které jsme se tedy samozřejmě těšily, jak tam dáme vše uschnout a najíme se 😀 ) Tak jsem hned koukla na e-mail (na který jsem neměla důvod koukat během výletu, protože mobil vezmu do ruky max. na fotku). V úterý mi přišlo, že je vše potvrzené atd. a v den, co jsme šly tu túru naši velkou přišel e-mail, že je rezervace zrušená. 😀 😀 Dobré co?

Takže jsme nasedly na vlak směr Žilina a o den dřív odjely směr Česká republika 🙂 Co se dá dělat. Jo, mrzí nás to moc, protože sobota měla být sluníčková, ale nechtělo se nám ve 4 hodiny už něco hledat.

Sluníčkový dny jsme si každopádně užily, sranda byla veliká a my se spolu těšíme už na další výlet!! 🙂 
Tak si koukejte pořádně užívat života jako my. Mrtví budete dlouho, tak ať si neužívají jenom červi. Čágo bélo 😀