TOUR DU MONT BLANC
Tento článek vznikl ve spolupráci s @kangelo.com
Na trek Tour du Mont Blanc jsem se letošní rok (2023) postavila podruhé. Tentokrát v rámci zmiňované spolupráce s @kangelo.com. Se mnou vyrazilo dalších 8 lidí a jelikož jsem tento přechod zvolila podruhé jinak (aneb spaní v kempech a ne pod širákem, jako prvně), tak se v tomto článku dočtete i praktické informace, co se týká spaní v kempech.
Přemýšlela jsem, jak tento článek sepíšu a rozhodla jsem se, že to bude sepsané jako den po dni.
Takže jdeme na to:
Tour du Mont Blanc
4.8.2023 – 11.8.2023
PŘÍPRAVY
AUTO:
Dodávku pro 9 lidí se zavazadlovým prostorem akorát pro 9 batohů a něco málo navíc jsem zapůjčila přes portál hoppygo.com, což je platforma, kde majitelé zapůjčují svá auta, která tolik nevyužívají. Najdete tam velký výběr. Já jsem přes tento portál zapůjčila auto už asi 8x a vždy jsem byla velmi spokojená.
Přesněji jsem půjčila Mercedes Vito, raketu se 120 kW v dieselu.
VYBAVENÍ:
Zde je soupis všech věcí, které jsem měla s sebou na trek. Nutno zmínit, že se mnou šel přítel, tudíž jsme měli některé věci rozdělené.
SEZNAM:
• batoh – Ferrino Finisterre 48 l
• tarp – SMD Owyhee
• karimatka – Forclaz MT 500 Air
• spacák – Warmpeace Viking 600
• trekové hole – Pinguin Bamboo FL Foam
• 2x merino triko s krátkým rukávem – Ortovox, Fjallraven
• kraťasy – Drexiss
• legíny – Domyos
• nepromokavá bunda – Patagonia Torrentshell
• lékarnička
• powerbanka – Eloop
• ešus + vařič – Pinguin
• tyvek – nalehko
• boty – Altra Lone Peak 6
• 2x ponožky – Bridgedale
• 1x ponožky – Smartwool
• podprda – Smartwool
• 5x spoďáry
• hygiena (sprchový gel, zubní kartáček, pasta,
vlhčené ubrousky, šampon, uchošťoury)
• čelovka
• rukavice, nákrčák, čelenka
• kapesníčky
• Zip Lock sáčky na bordel
• nepromokavé pytle 1,5l a 3l – Sea tu Summit
• nůž, nůžtičk
TRASA AUTEM:
– Česko – Německo – Švýcarsko – Francie
– 12 hodin i s přestávkami
– mapa: https://mapy.cz/s/donenomojo
– parkování v Les Houches je označeno na mapě. Toto parkoviště je bezplatné a je určeno přímo pro hikery
Tour du Mont Blancu.
DEN PRVNÍ – 3.8.2023 (příjezd)
V půl 8 ráno jsme se všichni nalodili na Černém Mostě v Praze a vcelku svižně jsme si to mířili do cílové destinace Les Houches (le žůs, říkaj :D) ve Francii. Je to asi poprvé, co jsme nestáli nijak dlouho v kolonách a do cíle jsme dorazili ještě za světla. Cesta ubíhala skvěle, za volantem svižnýho auta se jelo úplně samo, takže jsem celou trasu odřídila na pohodu sama 🙂
Většina obchodů zavírala ve 20:00 hodin, takže nějaké ty zásoby na cestu se dali dokoupit.
Parkoviště je od kempu vzdálené cca 1,4 km.
Do kempu Bellevue jsme došli okolo půl 9 večer a paní na kase chtěla akorát zavírat. Tudíž pokud byste přišli náhodou déle, měli byste kemp zadarmo. Takhle to fungovalo téměř u všech kempů.
Kemp byl v půl 9 už hodně zaplněn, a když jsem paní zmínila, že bychom potřebovali místo pro 7 stanů, tak vyvalila oči, ale místa se našla 🙂
Cena je 18,50€ za dvě osoby včetně sprch a malý stan.
DEN DRUHÝ – 4.8.2023
Les Houches – Camping du Pontet
Startovní den. Povinností bylo, jít se nafotit k té oné startovní bráně, kde se ve většině případů jak začíná, tak i končí. Ovšem od kempu je to k bráně 900 m a k bráně na začátek treku 1,2 km 😀 Takže 2 km po ránu navíc.
Kvůli hlášenému dešti od poledne až do konce dne jsme vyrazili už v 7 ráno. Jako první Vás na treku přivítá kopec a schody, což jsou výživné rozjezdy pro hvězdy. Dorazíte na vrchol Col de Voza, kde se můžete na chatě občerstvit, což jsme také udělali a při našem odchodu se rozpršelo, takže jsme alespoň hned vyzkoušeli, jestli naše pláštěnky a nepromokavé bundy jsou vážně nepromokavé nebo zda dopadneme jako Filip Kaštan 😀
Na vrcholu Col de Voza se můžete rozhodnout, zda půjdete těžší trasu, a to přes vrchol Col de Tricot nebo pohodovou cestou přes Bionnassay. Já zvolila tu lehčí variantu, neboť déšť byl vydatný a škrábat se tak na vrchol, kde nic neuvidíme a budou se tam ženit všichni čerti mi nepřišlo jako vhodné rozhodnutí.
Tento den jsme končili ve městě Les Contamines – Montjoie, přesněji v kempu du Pontet.
V městečku jsme si dokoupili něco dobrého na večer a za neustupujícího a sílícího deště jsme si v kempu sedli k baru pod střechu a čekali až přestane alespoň trochu pršet a budeme moct postavit naše stany.
Areál kempu byl pěkný, sprchy byly vařící a za deště přišla vhod dobrá horká čokoláda.
Cenu kempu si už přesně nepamatuji, ale vím, že to bylo opět okolo 15 euro za dvě osoby a stan.
Trasa:
https://mapy.cz/s/jejededucu
DEN TŘETÍ – 5.8.2023
Camping du Pontet – Les Chapieux
Téměř každý den jsme začínali mezi 7-8 hodinou ranní. Co bylo fajn, že v kempu měli ráno už otevřený bar a mohli jsme si tak dát ranní kávu, a to opravdu bodlo! Já miluju kafe po ránu, kór, když si ho nemusím vařit 😀
Každé ráno zazněla od někoho věta, jak moc to bude po ránu do kopce. Cca tak 1,5 km to šlo od kempu po rovině, a poté začal kopec až k chatě Refuge de Nant Borrant. Cestou za chatou minete i jeden bivak, kde se dá na divoko přespat, a také tam půjdete kus po rovině. Těsně před další chatou Refuge de la Balme se terén opět zvedne.
Na chatě byla zastávka na zákusek a něco horkého k pití. Kus od chaty se pak nachází i další bivak, kde můžete nadivoko přespat.
Od chaty už je to pak jenom sranda do kopce až na vrchol Col du Bonhomme (2 329 m), kde jsme před dvěma lety měli krásné výhledy. Tentokrát jsme viděli jen pár kroků před sebe. Proto jsme si to dál mazali na chatu Refuge du col de la Croix du Bonhomme (z těch názvů se zvencnu :D). Protože jsme měli vážně hafo času, tak jsme na chatě strávili hodně dlouhou chvíli. Kluci, kteří natáhli tempo přišli na chatu o hodinu a půl dříve, cca okolo 12, kdy zrovna byla na chatě siesta, a tak museli počkat před chatou. Siestu pak měli i v době, kdy už jsme seděli na chatě, ale nevyhodili nás. Pouze nepustili už nikoho dovnitř. Siesta tam byla cca tak na půl hodiny.
Pila jsem tam zatím nejhnusnější horkou čokoládu. Kluci zase říkali, že zelňačka byla výborná.
Počasí se během čekání na chatě umoudřilo, před námi se ukázaly výhledy a my se vydali na našich posledních 5,5 km, které vedly až dolů do kempu. Cesta je krásná, po cestě jsme pozorovali krásné stádo ovcí a do kempu dorazili cca v 7 večer.
Tento kemp nemá sprchy, pouze toalety a nikdo tam poplatek za kemp nevybírá, čili nás kemp nic nestál. Stany jsme postavili tam, kde bylo místo a po předešlé noci se nám krásně vysušily. A protože jsme byli velcí gurmáni, zašli jsme si na večeři. Původně jsme chtěli na pizzu, ale jelikož bylo sezení jen venku a už byla pěkná kosa, zamířili jsme Refuge de la Nova, kde bylo těžký sehnat místo, neboť jsme neměli rezervaci a místa byla zabrána už těmi, co tam byli ubytovaní, ale přeci jen, vzadu u kuchyně nám našli prima sezení.
Boloňské špagety byly super, ale doporučujeme dát si tam jejich talíř, který byl levnější než špagety a hlavně vydatnější. Najdete tam sýry, salámy, dostanete výborný chleba a mnoho dalšího. Mňamka.
Kemp na mapě není značen.
Trasa:
https://mapy.cz/s/nuhonomubu
DEN ČTVRTÝ – 6.8.2023
Les Chapieux – Hobo Camping
Ano, navečer nám stany krásně uschnuly, předpověď hlásila ráno bez deště, a tak mě v 5 ráno vzbudilo vydatné klepání na stan. „To bude je půl hodinka a bude dobře.“ Naivka… 😀 Bylo 6, déšť. Bylo 7, déšť. V 8 bylo naplánované, že vyrazíme, a tak jsme si střihli závody ve sbalení stanů.
Pokud byste si chtěli prvních 5 km zkrátit, tak od tohoto místa odjíždí růžový autobus, který Vás zaveze za 3 eura do vesničky La ville des glaciers. Přesné časy odjezdu si nepamatuji, ale na info tabuli (hned vedle záchodů) po příchodu do „kempu“ si to můžete přečíst.
My vyrazili pěšky a spolu s námi i Filip Kaštan (alá déšť). Po 6 km jsme zmrzlí zalezli do Refuge des Mottets, kde jsme zasedli nad kafem a palačinkami. Bylo cca 9 hodin a seděli jsme tam úplně sami, neboť hikeři spali buď na chatě a už dávno vyšli, a pro ty, co vyšli s námi, bylo třeba zbytečné tak brzo zastavovat. Pochopitelně, že bylo daleko horší vstát a vyjít do té zimy. Střihli jsme si venku pár tanečních kreací na zahřátí a vyrazili vzhůru do kopce.
Filip Kaštan nás v půlce opustil a na jeho místo přišel děda Mráz, neboť cca km pod vrcholem začalo sněžit a byla velká kosa. Promočený a zmrzlí jsme došli na vrchol Col de la Seigne (2 516 m), což byl hraniční vrchol mezi Francií a Itálií. Fotku mlhy si udělalo jen pár z nás, protože vyhlídka chaty a dalšího teplého jídla byla silnější než fotka v mlze.
Po pár telemarcích (aneb tancování na blátě) jsme sešli rozbahněný kopec a po rovině už si to dál pokračovali na Refuge Elisabetta. Sice už tolik nepršelo, nefoukalo a nesněžilo, ale i tak jsme měli blažený pocit ve tváři, když jsme otevřeli dveře od chaty a na nás dýchlo krásné teplo.
Víte, že v Itálii máte vyslovovat Gnocchi jako ňoki? Jinak Vám nebudou rozumět 😀
Já si proto dala raději špagety s kolou a kafem. Poseděli jsme na chatě dobrou hodinu, obuli jsme se do promočených bot (na některých chatách je zákaz vstupu v botách) a vyrazili opět dolů z kopce.
Jakmile přejdete vrchol Col de la Seigne, tak Vás žádný kopec už nečeká, jen roviny a kopce dolů. K jediné Elisabetě to je do kopce.
Na Refuge Elisabetta se nedá platit kartou.
Posledních 9 km do kempu, což byl pro tento den Hobo kemp.
Za mě asi nejkrásnější kemp, ve kterém jsme byli. Sice byl o něco dražší – 24€ za dvě osoby včetně vařících sprch a stanu. Mají tam hlavně nádherný bar, který má otevřeno do 22:00, je to příjemné prostředí k posezení a k tomu dát si gin&tonic nebo Aperol ♥
Ráno Vám tam udělají i snídani za 6€ (kafe, croissant a džus) – výborná záležitost.
Otevírají v 8 hodin.
Obchod má otevřeno od 8:30 do 12:30 | od 15:30 do 19:30 (najdete tam pečivo, salámy, sýr, drogerii, víno, ovoce, zeleninu – no za mě takřka vše potřebné).
Lze v celém kempu platit kartou.
Trasa:
https://mapy.cz/s/nucakajata
DEN PÁTÝ – 7.8.2023
Hobo Camping – Camping Grandes Jorasses
Prvních 8 km tohoto dne bylo poměrně nezáživných, neboť cesta vedla po asfaltu dolů do města Courmayeur, kde jsme dokoupili nějaké zásoby a na hodinu a půl se v místním parku vyvalili jako vorvani, dali si oběd a sušili stany.
Pak přišel kopec, jediný v tomto dni, který nesnáším. Nesnesla jsem ho v roce 2021 a nezamilovala jsem si ho ani teď. Fajn je to, že ten kopec vede takřka v lese a nespaluje vás to slunce přímo. Po kopci frfňání a pocení krve je odměnou krásný výhled na Mont Blanc (pokud zrovna nemáte mlhu) a Aperol na chatě Bertone (jak to tak čtu, tak jsme na tomhle výletu hlavně žrali a pili :D).
Od této chaty Vás čeká krásný úsek, kde budete mít jako na dlani krásné masivy hor.
My z této cesty uhnuli dolů, do kempu Grandes Jorasses, kde jsme tuto noc přespali.
V kempu se dá platit kartou, opět tam najdete bar, kde se můžete navečeřet, něco popít. Sprchy se platí nad rámec ceny za stan a jsou studené, tudíž jsem jednu noc sprchu oželela. Kemp se platí až ráno a pokud potřebujete odejít před otvíračkou, tak musíte zaplatit ještě tu noc do 22:00 hodin.
Kemp otevírá v 8 hodin.
Trasa:
https://mapy.cz/s/henuhaleza
DEN ŠESTÝ – 8.8.2023
Camping Grandes Jorasses – Camping des Glaciers
Náš šestý den jsme si kousek dopomohli autobusem, a to hned ráno.
Přímo naproti kempu je autobusová zastávka, kudy jezdí kyvadlová doprava, která je ZDARMA. Ovšem doporučuje se jet ihned prvním autobusem, neboť bývá velmi plný a řidič Vás jinak nevezme. Svezli jsme na zastávku Bivio rifuigo Bonatti, odkud jsme šli rovnou do kopce na chatu Walter-Bonatti. Tam jsme přišli okolo 9 hodiny ráno, a jak už bylo naším zvykem, tak nesměla chybět ranní káva.
Dá se zde opět platit kartou. Kromě kávy jsme si tu objednali ještě panini, které nám donesli studené, proto doporučuji počkat si na panini až na chatu Elena, kde ho mají o euro levnější a je zapečené.
Po snídani nás čekala krásná část, kterou mám na TMB moc ráda. Trasa vede po vrstevnici až k jednomu přístřešku, odkud pokračujete dolů z kopce.
Poté Vás už čeká jenom kopec. Nejdříve na již zmiňovanou chatu Elena, kde jsme dali pochopitelně zastávku, a pak na kopec Grand Col Ferret (2537 m), což je hraniční vrchol mezi Itálií a Švýcarskem.
• na chatě Elena se dá rovněž platit kartou.
Následují další 4 km k chatě La Peule, kde mi hodně šmakovala jejich limonáda (zde se dá platit jenom hotově). A odtud už do našeho cíle – La Fouly, kde jsme spali v kempu Camping des Glaciers.
V kempu najdete vlažné sprchy (je fakt, že jsme přišli do kempu pozdě, tak možná už byla všechna teplá voda pryč), klubovnu s televizí, stolními hrami, možností dobití telefonů (což bylo v každém kempu) a bezplatnou WIFI.
Kemp jsme tentokrát neplatili, neboť jsme přišli navečer a poplatek už nikdo nevybíral.
Trasa:
https://mapy.cz/s/pajofovope
DEN SEDMÝ – 9.8.2023
Camping des Glaciers – Le Peuty
První kilometry tohoto dne byly vcelku po rovině. Pár účastníků mi na konci dne řeklo, že to po rovině rozhodně nebylo, ale mít na prvních 7 km převýšení 45 m, za mě na TMB docela rovina je 😀 Ale vím, že taková zpětná vazba byla z toho důvodu, že druhá polovina dne dost bolela.
Každopádně vyrazili jsme po rovince na ranní kávu. Káva po ránu byla už takový rituál. Hned na začátku vesnice / městečka Praz de Fort je kiosek po pravé straně, kde nastal čas na dobrý kafe a výhledy na hory. Cesta Vás tento den zavede mezi tři městečka, kterými budete proplouvat. Při proplouvání jsem dala řeč se Sue a Paulem, kteří šli TMB taky. Byli to Američani, kterým bylo cca 70 let a TMB šli stylem, že si nesli malý batoh a každou noc přespali někde v hotelu. Jejich tempo bylo šílený, drželi se mi za zadkem i v kopcích. Tito lidé jsou pro mě velká inspirace ♥
Za městečkem Issert se cesta nakloní a až do města Champex-Lac je do kopce. V Champex-Lac jsme dokoupili nějaké zásoby a 1,5 hodiny jsme zalehli k jezeru a dali nohám klídek a žaludku to, co na tomto treku potřebuje – coca-colu, sladký, bagetu se salámem a sýrem a všemožné prasárničky.
Cinkla druhá hodina odpoledne, což byl čas vzít domečky a vyrazit do kopců. Dalším kopcem, který nás čekal je kopec, jehož název se mi nechce ani napsat, natož vyslovit. Je to kopec – Porte á l’O/Col de Portalo (2049 m). Na něj je to docela štreka, a proto je fajn, když na Vás v průsmyku Col de la Forclaz čeká aperol.
Po cestě ještě potkáte chatu Plan de l’Au, která má otevřeno do 17:00 hodin.
Do kempu la Peuty jsme dorazili v půl 9 večer. Sprchy jsou zde otevřeny jen od 16:00 do 19:00 hodin a poplatek se v půl 9 už nevybíral.
Trasa:
https://mapy.cz/s/farabodame
DEN OSMÝ – 10.8.2023
La Peuty – Camping du Glacier D’Argentiere
4,9 km a 800 m převýšení, aneb první část našeho dne, která nás čekala po pár krocích z kempu. Tento den jsme nechali všechny vyrazit jako první a my z kempu odešli až v půl 10. Čekala nás etapa, kdy se vracíme zpátky do Francie.
Jen pro informaci – já byla ve Švýcarsku maličko na datech, a toto ráno mi přišel líbesbríf: „Dobrý den, za použití dat v zahraničí jste dosáhla útraty 1000 Kč. No, žiju si na vysoké noze 😀
Cesta nahoru Vás zavede až k horské chatě Col de la Balme, kde bylo co? Jasně kafe a dobrá snídaně. V našem podání už teda oběd. Já si dala „hiker plate“ což byl talíř, na kterém byly různé salámy, sýry, kyselé okurky, výborný chleba a velký kus melounu. Bylo to výborný, stejně jako kafe, cola a mnoho dalšího. Dali jsme si tu vcelku dlouhý odpočinek, nahoře nefoukalo, a tak se tu skvěle odpočívalo.
Hlavně jsem na tento den naordinovala trasu dlouhou jenom 14 km, takže bylo dostatek prostoru dát si odpočinek.
Druhá část našeho dne směřovala už jen z kopce dolů do města Argentiére, kde jsme zašli nakoupit nějaký dobroty, a pak rovnou do kempu, který vedou dvě sestry, a ze kterých šlo plno pozitivní energie.
V kempu můžete platit kartou. Kemp je vybaven horkými sprchami, fénem, záchody, pochopitelně barem, kde se mi po 3 skleničkách prosecca krásně usínalo. Jenom pro informaci chci napsat, že prosecco měli všichni, já nejsem jediný alkoholik v týhle partě 😀 Ale co Vám budu, doma nepiju, ale tady to chutná prostě jinak a líp. A hlavně je s kým si tu skleničku dát 🙂
V kempu se nachází i pingpongový stůl, který tam na nás čekal.
Za mě další z top kempů na trase!
Trasa:
https://mapy.cz/s/jeberunadu
DEN DEVÁTÝ – 11.8.2023
Camping du Glacier D’Argentiére – Camping Bellevue
Jdeme do cíle. Čekají nás dva kopce nahoru a jeden dolu. Převýšení dohromady 1497 m. Slunce začíná nabírat síle už po ránu a jelikož dělají v kempu kávu, tak…. ♥ tak my šli nabrat sílu zase takhle 😀
Všechno pobalený, tak vzhůru na poslední etapu, která nás zavedla do kopce 🙂 – velkého, strmého kopce, který vedl lesem, ale i tak si k nám slunce cestu našlo. Ale jak říká můj Mára: „byl to příjemný kopec.“ A já s ním souhlasím.
Nahoře byla povinná zastávka u chaty La Flégére, odkud byl hezký výhled na Mont Blanc, který se s námi už pomalu loučil nebo my s ním. Poté přišel úsek, který nám připomínal Tatry. Mě tento úsek třeba absolutně nebavil, ale ostatní zase hodně ohromil. Dost možná to bylo způsobené tím, že jsem to šla podruhé, mozek byl nastavený na to, že se dnes končí, a na té úzké cestě bylo potřeba se neustále někomu vyhýbat. Každopádně je to rovinka, takže si před posledním kopcem odfrknete.
Tím posledním kopcem je vrchol La Brévent (2525 m), kde se krajina změní tak, jak jste ji za celou dobu na TMB neviděli. Všude bylo jenom kamení. Hodně mi to připomíná přechod GR20 po Korsice. Kus pod vrcholem se na celém TMB nachází jediná pasáž, kde najdete dvoje žebříky, ale nemusíte se ničeho bát, není to nijak nebezpečné a ty žebříky tam jsou pro některé jen provizorně.
Na vrcholu proběhla pauza a pak nekonečný kopec dolů, který byl prostě hnusnej! 😀 Nekonečnej a hnusnej 😀
V 8 hodin jsme dorazili k cílové bráně.
Na jídlo jsme si došli do restaurace Kitsch Inn a šli na poslední noc zalehnout do kempu Bellevue, kde jsme spali i první noc před startem.
RADY A TIPY
• Když si před TMB dáte v restauraci Kitsch Inn něco k jídlu, tak po předložení účtenky po TMB
dostanete první rundu zdarma.
• Ve Švýcarsku se dá platit i eury, ale pouze bankovkami. Za eura Vám pak vrátí franky.
• Kempy není potřeba dopředu rezervovat.
• Počítat s tím, že mají všude siesty. Většinou je to v rozmezí od 12:00 do 15:00. Někde třeba od 14:00 do 15:00 a jinde zase od 12:00 do 13:00.
• Pozor na to zapínání dat ve Švýcarku, je to vážně drahé.
• Možnost doplnit si vodu je na celém treku. Všude jsou kádě s vodou či ve městech, kempech a na chatách kohoutky s vodou.
• Dobít si mobil a powerbanku je možné jak v kempech, tak na chatách či v restauracích.
• Signál je takřka všude. Síť nebyla dostupná z místa Les Chapieux až na vrchol Col de la Seigne (Francie).
To by bylo k článku o Tour du Mont Blancu všechno. Věřím, že jste tu našli alespoň pár informací, které jste hledali nebo načerpali inspiraci na podobné treky 🙂
Přeji plno dobrodružství v životě a okolo sebe partu lidí, kteří nezkazí žádnou srandu 🙂
7 thoughts on “TOUR DU MONT BLANC 2023”
Ahoj, Děkujeme za super tipy akorát jsme dokončili trek, hodně podle Vašich etap a tipů
Ahoj,
moc děkuji za zpětnou vazbu, to jsem ráda 🙂 Doufám, že jste měli alespoň trochu příznivé počasí a líbilo se vám to 🙂
My se chystáme vyrazit za pár dnů a tvůj článek nám pomohl děkujeme!
Děkuju moc za zpětnou vazbu 🙂 Jsem ráda, že Vám to pomohlo v plánování. Koukejte si to pořádně užít ♥
Ahoj Hanko, moc díky za podrobný popis a skvělé mapy. Tenhle trek mě láká už delší dobu. Je to hezky napsané a dobře se to čte :-). Ještě jednou: velké díky!
Ahoj Peťane,
moc díky za komentář! 🙂 Mám vážně radost, že to někomu pomůže a inspiruje to k výletu. Na jaký rok TMB plánuješ? 🙂
Cha, tak to je dobrá otázka. Letos to nevidím – snad příští rok.